Když projeví svou sílu fantazie a chuť malovat nejsem k zastavení. I přes "pracovní" týden, což normálně nedělám, jsme si sedla a začala kreslit. Uvědomila jsem si, že čím míň přemýšlím, tím to bývá lepší... Takže prostě si musím říct: "Houp, prostě nemysli!"
Možná to někomu už začne lézt krkem, ale když mám múzu nakonec proč ji nevyužít.
Na tomhle obrázku, neboli návrhu, jsem strávila docela dost času. Nejdříve náčrt, pak vybarvení sukně, korzetu, pak vodovkami tělo, nakonec vlasy a závoje, a jako poslední tečka obtažení černým fixem...
Sice jsem to nedělala v kuse, s pauzami několik večetů, asi tak cca dvě a půl hodinky. Přesně vám to nepovím, když jsem pohroužená do kreslení tak čas ani nevnímám.
Možná malinko netypické svatební šaty, ale tak co. V mojí mysli pořád vypadají jinak, ale i tak je to pokrok.
Bude mě zajímat váš názor, ale musím říct, že já jsme na ně pyšná. Sice nejsou dokonalé, ale i za tu práci a tak se mi líbí. Musím se za tyhle pochválit, malá samochvála přece smrdět nemůže ne? =D
Lofn | 9. února 2012 v 20:00 | 
pěkné, já sobně když mám dělat ěnco detailního - jako třeba ty kytky - tak to ěvtšinou dopadá příšerně 
Zde hledá 
Jo, přesně.
Malá chvála nesmrdí. 
Návrh je krásnej a tu kytku, tu drží v ruce? 