Deset dní s Houp - Den první

19. července 2012 v 17:00 | Houp |  Deset dní s Houp


Zpočátku jsem si nebyla jista, jestli toužím po tom se zůčastnit této neoficiální akce, která se rozmohla na dosti blozích. Ani netuším, kde je této věci počátek.. ale vlastně není důležitý počátek, ani konec... ale celý průběh! Tak jako to bývá skoro u všeho, nemám snad pravdu?


Vlastně ani netuším, jak to přesně funguje, ale to mi v tuto chvíli vrásky nedělá. Spíše se chci zaměřit na první úkol, totiž vymyslet deset věcí, který bych v tuto chvíli řekla deseti různým lidem. S velikým úsilím přemáhám mozkové buňky, abych vymyslela deset lidí, kterým bych chtěla něco sdělit. Dám tomu volný průběh...

Den první - Deset věcí, které byste v tuto chvíli chtěli říct deseti různým lidem.
Den druhý - Devět faktů o tobě.
Den třetí - Osm způsobů, jak získat tvé srdce.
Den čtvrtý - Sedm věcí, nad kterými často přemýšlíš.
Den pátý - Šest věcí, o kterých si přeješ, abys je nikdy nebyl býval udělatl.
Den šestý - Pět lidí, kteří pro tebe hodně znamenají.
Den sedmý - Čtyři věci, které tě dokážou znechutit.
Den osmý - Tři věci, které tě vzrušují.
Den devátý - Dav obrázky, které vystihují tvůj život v tuto chvíli a proč.
Den desátý - Jedna zpověď.

Den první:

1.
Ublížil jsi mi!
Nikdy jsem ti to vlastně ani neodpustila! To je i důvod, proč tebou začínám. Jsou lidé, které mám teď mnohem radši než sem mívala tebe, a přesto mi pořád ležíš v hlavě! Přesto mi to zůstalo jako malý červíček v hlavě a hlodá to do mě! Bez ustání! Nikdy jsem nepochopila, jak to? Co všechna ta sladká slova, co si mi psával? Zlatíčko, broučku! Můžeš mi vysvětlit, jak člověk dokáže tak rychle změnit názor! V jeden den jsem pro tebe ta, které bys chtěl říct tolik věcí, ale nevíš jak začít a druhý den jsem pro tebe... už jen kamarádka? Co jsem udělala sakra špatně?
Nikdy jsi mi to vlastně nevysvětlil! Nebo možná ano, ale já to nikdy nepochopila! Přesto nikdy nechci, abys věděl, že si mi tak hodně ublížil! Je to mé malé tajemství a ty se ho nesmíš dozvědět, protože ty jsi šťastný s tou Aničkou, co všechno zničila... a já jsem teď už taky šťastná. S ním!
Je pravda, že v tuto chvíli jsem ráda, že to dopadlo tak jak to dopadlo, ale přesto nevím, jestli ti to někdy odpustím! Jestli se někdy zbavím, toho zničujícího pocitu - "Jak to, sakra?"

2.
Jsi má víla! Jsi poklad všech světů!
Vždy jsme se shodly, že my dvě si nepotřebujeme dokazovat naše city přes Facebook a tak to nehodlám měnit ani zde na blogu! Jsi pro mě anděl, víla, má malá kmotřička víla, která tu pro mě je když se směji, když brečím, aniž bych věděla proč! Mívám pocit, že si tě nezasloužím, že musíš být blázen, aby si se mnou dokázala být nejlepší kamarádka! Udělala jsi toho pro mě víc než kdokoliv jiný! Pochopila jsi mě! A to jsem vlastně nedokázala ani já sama. Kdybych tě ztratila, věř, že bych to nepřežila! Jak ráda říkáš, jsi moje "stříbro"! I když moc dobře víš, že pro mě jsi zlatíčko! Poklad všech světů! Ale žádné diamanty, peníze, zlato! Ne ty jsi pro mě svítání nad horami, stmívání u hladiny moře, modř na nebi, slunce tam kdesi ve vesmíru, ten slastný pocit, když ráno vstanu a vím, že jsem měla nádherný sen! Jsi to co nemohu vzít do ruky ale přitom je to pro mě to nejkrásnější!

3.
Jsi muž mých snů!
Neznáme se dlouho a přesto teď vím, že jsi přesně muž mých snů. A to, že jsi muž říct mohu, jelikož své dětství už máš za sebou a přestou zůstáváš stále dítětěm. Miluji tě a nestydím se to říct! Někdy mám strach, že jsi pro mě až příliš dokonalý! Vždyť jsi přesně ten, koho jsem si vysnívala! Jenže znáš sny, vždy se rozplynou a po nich zbyde jen vzpomínka. To nechci! Každé ráno se budím s tím, že mě děláš šťastnou, ale také s pocitem, že si to musím užívat, jelikož nevím, na kolik budeš statečný a vydržíš to se mnou. Děkuji ti za každou smsku, za každou pusu, kterou mi věnuješ, za každý úžasný pohled, za každý tvůj dotek! Ani nevíš, jaké divy se mnou dělá už jen tvá přítomnost!

....Chvíle odmlky...
Komu dalšímu chci něco sdělit?
Je to vážně těžší než jsem myslela!

Už vím!

4.
Ty blbečku jeden, stejně tě mám ráda!
Mé slavné o pět minut starší dvojče opačného pohlaví! Jsi věčný pruďas a doslova sráč! Musím mít vážně nervy z ocele, že jsem s tebou vydržela 15 let života a další roky na mě neúprosně čekají. Sice si říkáme, jak se nesnášíme, že se zabijeme, přesto víme, tam někde ve vnitru duše, že se máme rádi! Ochraňovala bych tě před vším, co by před tebe přišlo! A hlavně až si konečně najdeš holku, buď na ní hodný! Všichni víme, jak je těžké s tebou někdy vydržet! Jo a ty držko moje, Miluju tvůj debilní smích! :D

5.
Jsi můj ztracený smích!
Když je mi ouzko, vždycky seš tady ty a víš jak mi ten ztracený úsměv vervat zpátky do mýho (krásnýho) ksichtu, že? :D A hlavně, kdyby nebylo tebe, dnes bych neznala toho svého pana Vysněného! Jsi má hrdinka a já ti toho tolik dlužím! Nikdy jsem ti nechtěla ublížit a to mě zrovna nejvíc štve, že jsem udělala hroznou hloupost. Vím, že bych se ti měla přiznat, ale nemůžu. Se špatným svědomím zvládnu žít, ale nedokázala bych žít s tím, že se trápíš!
Možná to zní všelijak podivně, ale Žeru tě! Vždyť to víš! S tebou jsem ten bláznivý týnejdžr ale zároveň i ta slečna dospělá!

Další odmlka...
To přemýšlení vážně děsně bolí!
Nekecám!

6.
Ty seš moje 15 letý dítě o které se musím neustále starat!
Holka, jak si to jenom udělala, že se za tebe stále cítím zodpovědná! Neustále mám nutkání žehlit tvé průsery, tvé poničené srdce, utírat tvé slzy a být tvou studnicí. Je mi řekni, jak si to udělala? Možná tím, jak si malinká? Možná tím, jak bezbraně vypadáš? Netuším! Nikdy nechci dovolit, aby se ti něco stalo, jak říkám, jsi jako moje dcera! A to jsem skoro stejně stará i když starší.
A prosímtě, přestaň už dělat takové hlouposti, protože jinak se z těch kluků vážně zblázníš!

7.
I kdybych slovo děkuji řekla milionkrát, nikdy to nebude stačit.
Maminko, nemáme zrovna komunikační vztah, ale my slova ani tak nepotřebujeme, že? My máte ten svůj podivný vztah a vůbec mi to nevadí. Nevím, co bych dělala, kdyby si tady nebyla. Miluji ty chvíle, kdy se k tobě mohu přitulit a cítít bezpečí! Cítit, že u tebe mi nikdo nikdy neublíží! Děkuji!

8.
Pro tebe budu mít vždycky slabost!
Kolikrát jsem se překecávala, že tě vlastně nesnáším! Přesto, když tě záhlednu, tak propadnu tvému kouzlo! Ještě štěstí, že tě vidím jednou za uherák! Seš sice nádhernej, ale seš svině!

9.
Tatínku, na tebe nemůžu přeci zapomenout...
Celkově jako rodina nejsme moc svěřovací, ale musím říct, že seš můj vzor! Takových mouder, co si mi předal aniž bys o tom věděl. Nebo snad skutečně věděl? Miluji, když vyprávíš, miluji když píšeš! Pokud v sobě přeci jen mám nějaký ten talent na psaní, tak ho mám jistojistě po tobě! Škoda, že ses psaní nikdy nevěnoval, protože jsi přirozený talent! Písmena, slova, věty se ti kouzlí na papíře sami a dohromady dávají něco nádherného.


Vím, že to má být jen deseti lidem, ale poslední číslo beru tak, že to řeknu hezky jedný haldě lidí!

10.
Neserte si!
Nikdy jste mě nepoznali, nikdy jste to ani nechtěli! Jen už ty Vaše "falešné" úsměvy mi pijou krev! Kdybych mohla narvala bych je vám hezky mezi půlky! Proč jen já jsem taková hodná kráva a jsem tady, když chcete utěšit! Ale kde jste Vy, když je smutno mě? Tohle není fér! A nikdy nebylo! Ještě štěstí, že s Vámi už nemusím mít nic společného! Mám svůj svět! Mám své štěstí!

Tak a je to za mnou!
Byla to vážně fuška!
Srdce mi buší a ani nevím přesně proč!
Jak tak koukám použila jsem dost sprostých slov a to opravdu, ale opravdu na svém blogu nedělám. Takže jsem si právě pokazila image "Slušně vychované blogerky". No nic no. :)

Vím, že tento článek by Vám více dával smysl, kdybyste ty lidi znali, ale bohužel... nebo snad bohudík?
Každopádně mi to dost pomohlo uvědomit si, co pro mě jednotlivý lidé znamenají.



 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 KráTerka KráTerka | Web | 19. července 2012 v 20:54 | Reagovat

Ten projekt mi přijde dost zajímavý. Páni, jak nad tím koukám, nebyla by škoda zúčastnit se ho, ale to až tak na začátku září, protože do té doby mám přednastaveno hromadu článků. :D
Na jakém blogu jsi na toto prosím přišla? Napiš mi na blog nebo na face. ;) Díky moc.

2 Zuz Zuz | Web | 19. července 2012 v 21:45 | Reagovat

Moc hezky napsáno! Jinak děkuji za oba krásné komentáře u mě na blogu, co se týče toho, že nejsi rodilá domácí puťka - do toho se dostaneš, věř tomu! :D

No já mám těžkou skoliózu, takže žádný med, jsem ráda že je někdo, kdo je na tom tak nějak podobně a můžeme tu naší "bolest" sdílet :D :)

No hele, našla jsem asi dvě houby, celkově za tu hodinu asi 10 s mamkou a ségrou, takže ještě nerostou, doporučuji to nechat na později :D

3 Zuz Zuz | Web | 19. července 2012 v 22:12 | Reagovat

Já už takového poznala, mého prvního přítele, ale bohužel to nevyšlo a dodnes toho lituji :( Ale bohužel, už s tím nic neudělám :)

Jinak teda - si statečná, takových nemocí spojených se zády, to bych nechtěla. Mně doktorka stále vyhrožuje, že budu mít hrb když nebudu chodit na rehabko, ale mě to děsně nebaví :)

A taky jsem dřív víc sportovala, dělala jsem atletiku a tancovala, a musela jsem se vším skončit, což mě dodnes velice mrzí :( :)

4 Katharina Klein. Katharina Klein. | Web | 19. července 2012 v 22:27 | Reagovat

Tak ses do toho zapojila také!!! Dokážu si představit jakou ti to dalo fušku protože i mě to trvalo fakt dlouho a sama víš že já jsem toho neměla tolik jako ty ;) si snad první člověk co psal tenhle článek ,,deset dní" a já jsem ho celý přečetla nahlas!! Žrala jsem každé tvé slovo! Líbilo se mi jak jsi psala o svém příteli. Panebože tohle by si měl přečíst! Také se mi líbilo jak jsi psala o své nejlepší kamarádce. Doufám že si tě váží protože to co jsi tu napsala je opravdu nádher a přiznávám se že mě to dohnalo k slzám protože jk jsem to četla furt jsem byla svýma myšlenkama u své nejlepší kamarádky Lucy. Šíleně ti závidím že máš dvojče, byl to vždycky můj sen a bohužel jenom sen bude protože opravdu neumím vrátit čas zpět o 18 let a donutit mamku aby nás porodila dva a ne jen jednoho :) proto jsem asi tak ulítla na KAulitz twins protože v jejich štěstí vidím to své které ale nikdy nezažiju. Strašně bych si někdy chtěla něco přečíst od tvého tatínka. POkud jsi fakt tenhle talent sdědila po něm tak věřím že musí umět fakt nádherně psát. Těším se až tu dáš den druhý, věřím tomu že si to budu zase číst nahlas.
PS: Nebudu se tu pořád opakovat jak moc tě obdivuju ale musím ti napsat že si tě dávám do oblíbených blogů protože takové články jaké máš ty se vídí málokdy a holka já tě prostě fakt žeru!!! :))

5 Zuz Zuz | Web | 19. července 2012 v 23:13 | Reagovat

Také jsem byla v lázních a pomohli mi, ale to už je let a teď bohužel nemám čas tam znovu jet, snad v budoucnosti. Mně právě rehabko vůbec nepomáhalo, ba naopak, bylo mi ještě hůř.
Já se strašně nerada ohlížím do minulosti, ale tohle mě bude pronásledovat navždycky.

6 empty--island empty--island | Web | 20. července 2012 v 12:43 | Reagovat

Přesně, za tu neobjektivní kritiku ve stylu "jsi kráva, co s tim sem lezeš", bych taky střílela! :-!
Jinak je až pozoruhodný, že u většiny lidí, co dělaj tenhle projekt, poslední desátej bod je něco jako "fuck you", "jdi do prdele", "naser si". :D :D

7 empty--island empty--island | Web | 20. července 2012 v 12:44 | Reagovat

To, co jsi v tom desátým bodě napsala, bych mimochodem ráda řekla lidem v mojí třídě. To budu ale moc říct až mo matuře za dva roky. :D To je dlouhooo.

8 empty--island empty--island | Web | 20. července 2012 v 12:49 | Reagovat

Chápu to dokonale. Desátej bod je prostě něco jako "blbec na konec". :D

9 Manon Manon | Web | 20. července 2012 v 13:04 | Reagovat

Ano,zapojila jsme se také... :D
Ano,taky mi přijde,že to blogery sbližuje. :) Děkuji,ale někdy bych byla radši kdybych to nemusela psát,ale za Těmi lidmi mohla  jít a všechno jim hezky od srdce povědět...

:) ... "Hudba je droga, která neublíží" To se mi moc líbí! :)) A děkuji. :))

10 Terless Terless | E-mail | Web | 20. července 2012 v 13:19 | Reagovat

opravdu krásně napsané... :)
děkuju za komentář :))
taky se mi líbí, že se do toho zapojuje víc a víc lidí, pak to u nich na blogu ráda čtu, je to zajímavé :)
někomu bych to dokázala říct, někomu možná jen napsat, možná bych se nerozhoupala, ale rozhodně bych chtěla ;)

11 Lofn Lofn | Web | 20. července 2012 v 15:11 | Reagovat

velmi zajímavá zpověd,je vidět že ti lidé pro tebe hodně znamenají a máš pravdu - na ty zlé věci kašli a snaž se zapomenout,protože užírat se něčím stejně nikam nevede.... 8-)

12 HanisShka HanisShka | Web | 25. července 2012 v 13:01 | Reagovat

Podle toho, co chceš komu říct, jsme si hodně podobný... hlavně i s tím prvním a posledním bodem skoro stejný :D Ale je mi to teda líto... jinak doufám, že nebude vadit, když se Tebou taky inspiruju a k projektu se taky přidám :))

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama