.Jak jsem se k tomu dostala.

20. října 2012 v 20:22 | Houp |  Cesta do hlubin mojí mysli

... k návrhářství.



Často se mi tady na blogu stává, že přidám článek s nějakými módními ilustracemi a Vy se ptáte na jakou školu chodím? Jak jsem se tam dostala? Co na škole děláme a tak. A jelikož v poslední době své nápady směřuji více na školu než na blog, využiji této příležitosti pro nový článek, abyste na mě jako na blogerku nezanevřeli, že na Vás nemám mnoho času.

Všechno začalo v dětství...


Ale to není nijak výjimečné. Nakonec snad skoro každá dívenka se v dětství věnovala kreslení a často si kreslila šaty. Nevím, jak Vy, ale já si dělala obrovské princeznovské šaty. Tehdy to nebylo nic zázračného, že si malá holčička vášnivě kreslí panenky se šatami.

Když se tak zpětně podívám přesto jsem se trošku lišila. Byla jsem pro to více nadšená a dělala to ve velkém. Vzpomínám si na stovky a stovky papírových panenek se kterými jsem si hrála. Šlo o domácí výrobu! Prostě jsem popadla papír, nakreslila panenku, šaty a vystřihla. Kdybych je nevyhazovala, měla bych jich dnes snad stovky! To nepřeháním. :D Kreslila jsem princezny, orientální princezny, víly, mořské panny, dívky ze současnosti a podobně. Měla jsem vychytané i takzvané "oblíkačky".

Pamatujete na tu otázku "A čím bys chtěl/a být?"? Myslím, že dost dívek alespoň jednou odpovědělo módní návrhářkou. Zřejmě nebudu výjimka. (Pardon, jestli nějakým slečnám křivdím, vím, že jsou i takové, které to ani ve snu nenapadlo.) Ale tehdy by mě nenapadlo, že bych se mohla dostat na školu s takovýmto zaměřením. Brala jsem to jen jako dívčí rozmar.


Čas rozhodování...



Nastal poslední rok na základní škole, pro neznalce tedy devátá třída. Nastal čas rozhodnutí. V hlavě jsem si pohrávala se školou knižní kultury v Praze. Ale tento nápad padl do zapomnění hned z několika důvodů - jedná se o Prahu - tudíž dojíždění. Ač je Praha a Kladno od sebe nedaleko, pro má nemocná záda to není zrovna výhra. Další pak školné a v neposlední řadě uplatnění po škole.

Neříkám, že jsem nepřemýšlela o VOŠON a SPŠO v Praze, ale tady jsem se bála. Nakonec konkurence obrovská a já si netroufala. Pak opět to dojíždění do Prahy. Už jsem myslela, že tento směr mi bude odepřen.

Mamka mi chtěla vnutit Obchodní akademii, ale to bych se raději zabila než abych tam šla. Už jen z toho slovního spojení "Obchodní akademie" mám husinu! Fuj! Takže poslední záchrana byla Gymnázium. Nebyla jsme zrovna odvázaná, ale budiž... O přijetí bych neměla asi nouzy, jelikož známky jsem měla vcelku ucházející a braly podle průměru.

Zásah osudu nebo štěstí?



Pak se stalo něčeho nečekaného. Někdo by to nazval štěstí, někdo prostě osud a něko pouhá souhra náhod. Jednoho dne přišla učitelka, že se u nás ve městě otevírá na jedné škole (upřímně mezi námi, ne zrovna chvalně proslulé) obor Modelářstvní a návrhářství oděvů. Hned jsem si zapsala ty prvotní poznámky, ač ještě nebylo jisté, zda-li se obor otevře.

Mamka nejdříve přišla sama s nápadem, že by se jí tento obor líbil, ale pak trochu znejistěla. Já si prosadila svou! I kdybych neměla být přijata, přeju si to zkusit! Ozvala se ve mě tam dívka z dětství! Chtěla jsem využít jedinečnou příležitost. A využila jsem...

Sice se o tom oboru skoro nic nevědělo - co se budeme učit, co pak budeme umět, jaké budeme mít uplatnění po studiu a tak. Byli jsme, a pořád ještě jsme, pokusní králíci - ale někdo být musí průkopník! :)

Přihlásila jsem se na přípravé kurzy a pak mě čekaly Talentové zkoušky. Bála jsem se a hodně, ale pak jsem to dala docela hravě. (Přiznejme si, že jak to byl nový neznámý obor, moc lidí o tom nevědělo a tak nebyla veliká konkurence, takže se dostal snad každý ;) )


(Ukázka tvorby k Talentovým zkouškám.)


Jsem studentkou modelářství a návrhářství oděvů!


Zdá se mi to, nebo je to vážně realita? Někdy mám záseky a nevěřím, že studuji tento obor. Nevím, co mě čeká a netuším, zda-li se mé kroky budou ubírat právě tímto směrem, ale teď jsem spokojená. (Musím to zaklepat!) Se třídou jezdíme na zajímavé exkurze v rámci módy, módních návrhářek, výstav a podobně. Připadám si jako Alenka v říší divů! Ve výtvarné přípravě kreslíme, malujeme, vytváříme. Máme konstrukci oděvu, oděvní materiály a technologie. Možná to nebude tak snadné, jak jsme si to představovala a jak se to zdá všem ostatním, ale zatím se nevzdávám!

Měla by nás čekat letos soutěž, také jedna módní přehlídka v rámci 60. výročí školy. Prý se zapojíme my studentky jako modelky. (To bude pěkně vtipný :D) Chci se co nejvíce angažovat, chci v sobě objevovat nové nápady, chci se učit, zlepšovat ... chci v tomhle být dobrá! A vím, že pro to musím něco udělat. Nic není zadarmo. A třeba svým zapálením doženu i to, co ostatní mají díky talentu od přírody.



(Současná tvorba.)

Toto je teprve začátek! Jsem teprve na začátku a ještě hodně věcí se může pokazit a zvrtnou!
Ale říkám na rovinu, že kdyby to šlo až příliš lehce, nebyla by to pak legrace...
(Já vím, pak až příjde to zlé, budu se proklínat za tato slova, ale co naplat.)


(P.S: Jsi z Kladna a jeho okolí? Měl/a bys zájem o obor modelářství a návrhářství oděvů?
Pak využij své příležitosti. Na škole se teď opět vyhlásily přípravné kurzy k talentovým zkouškám.
I ty se můžeš stát studentem!)


Loučím se a snad brzy zase načtenou!



 

3 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Silver Silver | Web | 20. října 2012 v 20:39 | Reagovat

Mám ráda, když někdo napíše svůj příběh nebo cestu k tomu svému vysněnému cíli.
Ten den, kdy ti ředitelka oznámila, že se otevře nový obor musel být nějaký osudový zásah z nebes.). Pevně věřím, že se dostaneš mezi návrhářskou elitu, budeš otevřená novým nápadům-klišé, já vím- a najdeš si svůj styl. Tvoje kresby a návrhy se mi většinou líbí, něco více, něco méně.

Já bych byla ráda herečkou, přestože se to rodině moc nelíbí, tak nedávají najevo nějaké zákazy atd.
Navíc cestou jakou  bych ráda zvolila to je neskutečně težké, ale já moc toužím a chci. A jak všichni slavní říkají: Přej si a tvé přání bude splněno.). Nejsem si jistá, jestli je to tak snadné, ale životní zkušenosti jsou k nezaplacení.

Hodně štěstí přeji.

2 Infinity Infinity | E-mail | Web | 20. října 2012 v 20:42 | Reagovat

Je vidět, že děláš přesně to, co tě naplňuje a baví a tak to má být! :-)

3 Katharina Klein. Katharina Klein. | Web | 20. října 2012 v 20:54 | Reagovat

Někdo tam nahoře tě musí mít asi hodně rád zlatíčko, že přímo jak si potřebovala tak rozjeli tenhle obor. Já jako mala jsem vždycky snila o tom být zpěvačkou a to se mě drží do dnešní doby. Stát na jevišti, mít velkou show, spoustu šílených fanoušků kteří řvou tvoje jméno. Oh shit, z téhle představy mám až husí kůži. Pokud se mi tenhle naivní sen splní tak počítej s tím že mi budeš navrhovat oblečení na koncerty drahá! Počítám s tebou :p

4 Zuzka Zuzka | E-mail | Web | 20. října 2012 v 21:17 | Reagovat

Moc obdivuji tvoje malby to bych nikdy nenamalovala :-D A máš krásný blog :)

5 taradorizp taradorizp | E-mail | Web | 20. října 2012 v 21:18 | Reagovat

To je hezký. Jako malá jsem si taky pořád kreslila nějaké návrhy a vystřihovánky. Pak mě to nějak přešlo. Fandím ti! Je úžasné vidět ty pokroky! :-)

6 k k | 20. října 2012 v 21:30 | Reagovat

Pokud čtete,vaši rodiče jsou mrtví do 12 h ! Tomuto chování zabráníte,pošlete to na 20 koment.Máte na to 10 minut.Neuvěříte ? 12. Ledna 2009 zemřel z neznámích příčin Gereno SietinoAk budete čítať, vaši rodičia sú mŕtve do 12 hodín! Chcete zabrániť tomuto správaniu, zašle 20 komentáre.Máte 10 minút.Check It Out? 12. Januára 2009 zomrelo neznámích spôsobuje Gereno Sietino

7 Supermaaanka^ Supermaaanka^ | Web | 20. října 2012 v 22:14 | Reagovat

závidím ti.(:

snad se z tebe stane slavná návrhářka:-*

8 Liliana von der Heide Liliana von der Heide | Web | 21. října 2012 v 10:37 | Reagovat

Ať se ti tedy na škole daří. Škola jako taková nikdy není jistotou, že člověk najde uplatnění, bez ohledu na studovaný obor. Dnes je to o štěstí. Ale člověk, který je na škole, která ho baví, se aspoň ty čtyři roky netrápí :-)

9 pavel pavel | Web | 21. října 2012 v 12:19 | Reagovat

Ti ti moc přeji, že se učíš co tě baví. Mne to bohužel minulo.
Ta škola je v Kladně nebo v Praze? Já znám jen tu z Prahy v Holešovicích.

10 Jannie Jannie | Web | 21. října 2012 v 12:51 | Reagovat

Tvoje návrhy jsou vážně skvělé. Nikdy jsem nenavštívila návrhářský blog. Ty šaty v designu bych si určitě oblékla:)

11 Amelie Amelie | Web | 21. října 2012 v 18:32 | Reagovat

Moc krásně maluješ. Nevěděla jsem, že něco podobného v Kladně je.

12 pavel pavel | Web | 21. října 2012 v 18:36 | Reagovat

I tak to máš do Prahy kousek. Občas jezdím taky do Kladna. :-)

13 G. Hammerlik G. Hammerlik | Web | 21. října 2012 v 18:51 | Reagovat

Slušná história.
Ja som najradšej kreslila modré šaty, s pierkami, kolibríkov.
Teraz kreslím realistické pištole a tváre. :D
Inak si dopadla dobre. A je zaujímavé tvoje [vý]tvori porovnávať. 8-)
Obchodná akadémia je strašiak. Pre mňa. Určite. Je.

14 pavel pavel | Web | 21. října 2012 v 20:00 | Reagovat

Trochu to díra u vás, jezdím tam občas za kamarádem, který tam má obchod s kameny. A kupodivu v centru na náměstí jsem ještě nebyl.

15 Rony Rony | Web | 23. října 2012 v 14:39 | Reagovat

Houp, to je super!:)Já lidi jako seš ty obdivuju. Když nakreslím psa, vypadá jak sněhulák, takže kreslení a modelování je pro mě tabu. Ale třeba keramika je překrásná, to mi docela šlo. Zkoušela jsi to někdy? Určitě by se ti to moc líbilo:)
Jinak promiň, že jsem se dlouho neozvala, ale školy je nad hlavu!:D

16 Lofn Lofn | Web | 23. října 2012 v 23:56 | Reagovat

Je super,že můžeš studovat to co tě opravdu baví - není asi nic lepšího.
Hodně úspěchů s přehlídkou.Lofn :-)

17 Em Age Em Age | Web | 24. října 2012 v 17:34 | Reagovat

Doufám, že u toho, co tě baví, zůstaneš, jak nejdýl to půjde, protože člověk by měl dělat to, co ho nejvíc baví a ty jsi šťastnej člověk, že jsi na to přišla už v tomhle věku. :-)

18 PaPája PaPája | Web | 24. října 2012 v 19:26 | Reagovat

Tak to... čumim! :OO
Páni to je tak úžasný si takhle plnit sen:)) Budu ti držet palce ať se ti daří! :))

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama