Když jdeš opačným směrem aneb Benjamin Button

18. listopadu 2012 v 16:26 | Houp |  Cesta do hlubin mojí mysli

"Je to... jako bych prožil celý život a nemůžu si vzpomenout na to jaký byl."

říká malý Benjamin skoro na úplném konci filmu. V ten moment se mi slzy začaly kutálet po tvářích jako veliké kulaté hrachy. Tak silný moment ve filmu jsem už dlouho nezažila. Naposled snad když jsem se dívala na film Lidice a ten muž, který se měl vrátit do své rodné vesnice, běžel po bílé zasněžené pláni, kde nebylo vůbec nic... vůbec nic. Kde před tím byl jeho domov, jeho milovaní a teď tam nebylo nic. Jen pustá pláň. Ano... tak silný moment to pro mě byl.

Ne moc často píši recenze na filmy, ale tenhle snímek mě donutil. Nemůžu jinak, ale tříhodinový požitek z filmu je tak nezapomenutelný, že je to jako když vám milovaná osoba dá pusu na čelo a vy tu pusu tam stále cítíte. Další a další hodiny. Opravdu nepřeháním. Podívejte se na ten film a přesvědčte se. Vám možná do to noty nesedne, ale mě přijde, že ho scénárista psal přesně na moje přání.


(Pusť si k článku krásnou hudbu)

Podivuhodný příběh Benjamina Buttona


Už když jsem slyšela o čem film je, věděla jsem, že mé oči nezůstanou suché. Je to úžasně procítěný výpravný film, plný mouder, filozofie a lásky. Příběh je postaven na povídce, která pokud vím neměla snad ani dvacet stránek, ale zabývala se otázkou, jaké to je mládnout. Přesně tak!

Mladý Benjamin se narodí jako starý a zemře jako mladý. Je to děsivý dar a prokletí...

Film je pohádkový, o tom žádná a skvělá grafika k tomu dopomáhá. Musím říct, že když jsme se na film dívali s kamarádkou nemohli jsme z roztomilého mladého staříka spustit oči. Jeho výraz... jeho chůze, jeho myšlení a celkový pohled na svět je dechberoucí. Je to svým způsobem roztomilé.

Najdete zde spoustu úžasných momentů, mezi ně patří, když se díváte a najednou v tom staříkovi uvidíte velice ale velice známého herce, kterého vidíte v bulvárech jak líže zmrzlinu, stará se o svou početnou rodinu a nebo třeba tráví čas na červeném koberci vedle své slavné manželky. Ano... je to Brad Pitt.

Neřekla bych, že tento herec bude hrát v takovém filmu, ale víte co? Stát teď před ním a mít na hlavě klobouk, tak ho smeknu. S jakou grácií, roztomilostí a jakousi vyrovnaností dokázal zahrát chlapce, který mládne. I když vlastně ne, já bych hluboce smekla před ním a ještě před všemi těmi kostyméry, maskéry a grafickými techniky.

Slovenský trailer

Nesmí chybět láska

Co by to bylo za film, kdyby tady nebyla láska a tahle je osudová. Malá Daisy (Cate Blanchett) už odmalička, od svých pěti let zná Benjamina a ví, že není jako jiné děti a přesto ho má ráda. Společně, ale i odděleně se protloukají životem a jejich setkání ve mě vyvolávaly záblesky nadšení a přání, abych něco podobného jednou také zažila.

Dostaly i plešouna!

Tak tento úžasný film za režie Davida Finchera získal opravdu velký počet nominací na Oscara a dokonce pokud se nepletu tak tři nominace bravurně proměnil. Určitě jedním z nich byl Oscar za kostymní a maskérské práce. Brad Pitt ani Cate za své role Oscara nedostaly, ale i tak ve filmu zahrály dobře. Snímek byl nominován v mnoha soutěžích a cen a mnoho z nich i vyhrál... a že se není čemu divit.

"Člověk může být na nejvýš naštvanej, jak to dopadlo. Můžeš nadávat, proklínat osud, ale když dojdeš ke svýmu konci, musíš se s tím smířit..."


Ten konec...

...ten konec Vás dostane. A víc Vám říct nemůžu, protože nikoho z Vás bych nechtěla připravit o ty úžasné momenty, které člověk prostě u filmu musí prožít. Zvláště u tohohle. Doporučuji všemi prstami, které mám a doufám, že budete stejně tak nadšeni jako!

"...A nektěří z nás tančí!"



(Citáty v uvozovkách, jsem přepsala z filmu.)

 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Em Age Em Age | E-mail | Web | 18. listopadu 2012 v 16:45 | Reagovat

Ty kráso, ten citát na začátku z filmu je vážně sinej a nejspíš by rozbrečel a i mě. Nejspíš si stáhnu.
Mimochodem, název filmu mi docela vyrazil dech, momentálně píšu povdku s názvem Podivný život Alice Marbelové. :D

2 Em Age Em Age | E-mail | Web | 18. listopadu 2012 v 16:50 | Reagovat

Povídka se na blogu nejspíš nikdy neobjeví, protože se z ní pomalu ale jistě stává novela (zatím má 30 stránek A4 ve Wordu a to jsem teprve u doby, kdy je Alici šest let, plánuju popsat celý život), ale krátkou ukázku můžu poslat na e-mail, už to několik lidí četlo a líbí se jim to, takže cájk. :-)
Myslím, že je to zatím nejlepší blbinka, co jsem kdy napsala. :-D

3 Em Age Em Age | E-mail | Web | 18. listopadu 2012 v 17:05 | Reagovat

Tak pošlu ti první kapitolku, ta má asi 2-3 stránky, tak snad se ti to bude líbit. :-)

4 ╰ ℬσɴɪᴛkα´s pℓαcℯ ╮ ╰ ℬσɴɪᴛkα´s pℓαcℯ ╮ | Web | 18. listopadu 2012 v 17:28 | Reagovat

Tá hudba je fakt krásna ! :3
- - - - - - - - -
Tak prajem,nech sa Ti to podarí ! ;D Rada by som Ti ten cukor darovala,no :D :D :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama