I malé sny stojí za to.

12. srpna 2013 v 20:47 | Houp |  Cesta do hlubin mojí mysli


Rozhlédnu se kolem sebe a mám pocit, že většina lidí, kteří jsou odhodlání si jít za svým snem, jdou za něčím velkým. Za něčím osudovým... ohromujícím nebo celoživotním. Máme touhu zažít ten opojný pocit, když dojdeme svého cíle a pak ještě ten více opíjející pocit, když nastane doba si hledat jiný sen. Což se musí že jo? Najít si zas jiné přání, které si budete chtít splnit, protože ač vaše srdce, mysl a třeba i prostor kolem žaludku zalije to blahodárné uspokojivé teplo, tak nevydrží navždy a nakonec by se mohlo stát že vás naplní prázdnota. O to snad nikdo nestojí.

O čem, že to tedy píšu?
Kolikrát jsou naše sny tak veliké, že je těžké si je splnit ze dne na den. Nebo si je splnit, když vám není ani ještě osmnáct a teprve rostete z dětského oblečení. Nebo se zrovna ocitáte v nepříznivé životní situaci, která to prostě neumožňuje.

Ale proč nezaplnit ten čas, který máme do doby, než se dostaneme do věku a do bodu v životě, kdy si to můžeme splnit? Proč mrhat časem tím, že jen budeme sedět a úpěnlivě se soustředit jen na to jedno? Proč plakat pro zatím nesplněný životní cíl? Proč nezačít hezky od píky... od toho nejprostčího, od toho co si dokážeme splnit teď? Vždyť ten opojný pocit ze splněného přání můžeme zažít i v dohledné době, když o to vážně budeme stát a bude při nás stát kupička štěstí.

Radujme se i z těch maličkých snů a přání.
Někdy se nám totiž splní to o čem jsme snili, ale pro někoho je to tak malicherné a nepodstatné, že si toho ani nevšimne. Propásne pak tu jedinečnou příležitost.

Velký sen: Přeji si vidět polární záři.
Přiznejme si, že to mi v šestnácti letech vyjde asi těžko, když nemám dostatek prostředků se za ní vydat.
Splněno: Viděla jsem padat hvězdu.
Vidět padat hvězdu může někomu připadat naprosto normální, ale tím, že já jsem vděčný člověk, tak jsem si užila i tento zážitek. Možná jsem viděla padat hvězdu už dřív, ale neuvědomuji si to. Ale včera večer, když jsem se nakláněla ze střešního okna a dýchala čerstvý vzduch, pozorovala jsem hvězdy, když najednou jedna spadla. Byl to krásný, hřejivý pocit. Bylo to dost rychlé, ale jakoby mě ta samotná hvězda ozářila a zahřála ze vnitř. Uvnitř mě.
Byl to malý sen, ale teď je to splněný sen.
(Dnes v noci, kolem půlnoci mají být velmi příznivé podmínky na sledování padajících hvězd tak si to nenechte ujít - a hlavně, nezapomeňte si něco přát. ;-))





Velký sen: Vydat vlastní knížku.
To rozhodně nejsem jediná. Je nás tolik, že se to stává ještě obtížnějším. Snad málokoho by nezahřálo u srdce, vidět své jméno na přebalu knihy.
Splněno: Napsala jsem knížku.
Dnes se za ní sice skoro stydím, radši bych jí už nikomu nedávala číst, ale bylo mi tehdy asi třináct let. Byla jsem taková nanicovatá, ale měla jsem odhodlání to dokázat a dokázala jsem to. Výsledek není nic moc, ale víte co? Vážně jsem to dokázala! Napsala jsem svou knížku.
Dokonce díky jedné literární soutěži vyšla má povídka knížně, takže mě omámí ten krásný pocit, když si jí listuju a narazím tam na své jméno. Beru to jako takový svůj malý úspěch, malý krůček.

Splněno: Líbání v dešti.
Možná to někteří znáte, jeden čas se to objevovalo na dost blozích. Byly to takové fotky z weheartit, kde byly anglicky napsaná přání. A já na jednom z nich tehdy viděla "Kiss in the rain". Vybavila jsem si všemožné scény z filmů a říkala jsem si, že bych si to vlastně taky přála.
A teď před nedávnou dobou se to stalo.
Jen já a jeden kluk při obrovské buřině. Nebe bylo nejdřív modré, pak zfialovělo a nakonec nás obklopila žabincově zelená. Nic takového jsem dlouho neviděla. Byli jsme schoulení v objetí pod přístřeškem a jen se dívali na to, jak kousek od nás tancují kapky a do toho burací hromy a blesky. Dělala jsem si legraci, že jsem se vždycky chtěla líbat v dešti, ale že v téhle apokalypse to nebudeme radši pokoušet.
Byla tma, my už jsme museli všichni přeběhnout zpátky do jiné budovy, měli jsme jen jeden děštník a díky výpadku proudu nesvítily ani pouliční lampy. Byli jsme všichni promočení až na kost. Přesto to bylo zábavné. Když v tom mě on zatáhnul za ruku, přitiskl si mě k sobě a naše rty se spojili. Když jsme se od sebe odtrhli, tak jen tak do deště pronesl: "Líbání v dešti: splněno." Málem se mi podlomila kolena.
(Ne tohle není žádná fikce z mých povídek, tohle se mi vážně stalo a ten večer byl snad to nejkrásnější, nejromantičtější co jsem zatím kdy zažila. Hlavně se nedělo jen to co jsem popsala, ale třeba jsem i zažila tanec bosky při světle svíček a za zpěvu a hry na klavír v jeho náruči.)

Určitě najdete dost takovýchto menších snů a přání. Věřte mi, že když jsem to teď psala tak jsem cítila to příjemné teplo a musela jsem se usmívat od jednoho ušního bolce k tomu druhému. Nebuďme nároční, nebuďme tak ... grr... nevím jaké slovo pro to zvolit. Prostě podívejme se i na to nejmenší a splňme si to malinké, to krásné, protože i to za to stojí.
Věřte mi, že je to jako záblesk štěstí. Možná malinký jako plamínek svíčky, ale někdy je svit svíčky krásnější než záře slunce. (Berte to jako takovou nadsázku.)

Přemýšlím, že si napíši seznam, kam si zapíši svá přání, hlavně ty splněné, abych až jednou budu mít špatnou náladu, abych se mohla podívat a snad sama v sobě najít to povzbudivé světýlko. Ono na maličkosti se snadno zapomene, ale to je chyba.

Sami určitě najdete nějaké sny a přání, které jste si buď splnili nebo splníte.
Přeju vám mnoho sil, štěstí a odvahy pro splnění všech VŠECH snů, ať už těch malých nebo těch velkých celoživotních.

Mějte se krásně a mnoho optimismu, dobré nálady a naděje přeji.


 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Edona Edona | Web | 12. srpna 2013 v 21:19 | Reagovat

Máš naprostou pravdu, malé sny jsou mnohdy důležitější, lehce splnitelnější... I když já sama věřím v něco, co se nedá splnit. Vím, že bych neměla. Ale člověk se někdy drží iluze rád. :-)

2 Houbička Houbička | E-mail | Web | 12. srpna 2013 v 21:36 | Reagovat

Tak to je krásný a inspirující článek. Děkuji Ti

3 hogreta hogreta | E-mail | Web | 12. srpna 2013 v 22:17 | Reagovat

Já mám doma takovou knížečku, do které si svá přání píšu (nebo lepím/kreslím - rozumíme si). Píšu si tam ty, které jsou ještě předemnou - a z velkých snů se mi taky spousta už splnila: dostala jsem řidičák, udělala maturitu, jela s přítelem na dovolenou k moři, navštívila Vietnam, začla se učit hrát na housle, zhubla deset kilo... Hehe, začíná mi dělat problém vymýšlet další přání :-D. Ono je strašně příjemné jí listovat a říkat si, co všechno už se mi splnilo. Už jen proto ti doporučuji si ty svoje přání někde opravdu sepsat:).

4 idiot idiot | 12. srpna 2013 v 22:17 | Reagovat

OMG Já vyhrál 0 českých korun na stránce: www.vyhrajte0korun.cz

5 aves passeri aves passeri | E-mail | Web | 12. srpna 2013 v 22:40 | Reagovat

Pravda, inspirativní a krásné. I ta romantika (tanec za zpěvu při hře na klavír)... to ve mně také vyvolává vzpomínky. Jak jsme tančili a on mi u toho zpíval. On vůbec pořád strašně rád zpíval... :-) Jo, to jsou takové střípky štěstí, okamžiky, na které, když si člověk vzpomene, tak si připomene, že je na světě hezky :-)

6 Mišulka Mišulka | Web | 13. srpna 2013 v 9:57 | Reagovat

Je to inspirativní a krásné.
Já mám hodně velkých snů ale také hodně těch malých. A řekla bych, že témměř každý den si nějaké to přání nebo sen splním.
Moje malé přání bylo polibek v dešti a taky se mi to za tyto prázdniny splnilo.
Taky jsem měla sen napsat a vydat knížku. Už se mi to splnilo. Za pomocí rodičů, už mám svůj web, kde knížku prodávám: www.nestestivestesti.cz. Přeju ti, ať se ti to taky splní ;)

7 Ophelia Ophelia | Web | 13. srpna 2013 v 11:44 | Reagovat

Och, to s tím líbáním v dešti je krásné :)*
Napsala jsem podobný článek. Kdyby tě to zajímalo... Je starý, ale o tom samém, třeba potěší: http://virus.blog.cz/1211/zivot-je-umeni
Víš, ale velké sny.. K tomu je právě ta cesta, to "utrpení" než toho dosáhneme. A čím je větší práce dosáhnout svého snu, tím větší radost z něj pak máme. A pořád je tu další a další. Žijeme pro sny.
Jde o to, kdo si vybere jaký cíl...
Já si třeba jako malá přála být velkým umělcem. Pak to přešlo v ilustrování dětských knížek. A teď, v 16 letech, si vydělávám malováním na tašky a trička a sem tam dělám nějakou ilustraci do časopisu, nebo brožurky.. Jsem na své cestě, třeba se to ale ještě změní... Kdo ví. Zatím jsem šťastná. Užívám si okamžiky, tu cestu ke snu- který už tolik vlastně neni důležitý jako ten proces.
Dalším mým snem je cestovat. Nejvíc bych se chtěla podívat do Ruska, na Sibiř. Líbí se mi jejich folklór-zpěv, hudba, tanec. Dětské pohádky, příroda, obličeje těch lidí, jazyk... Spousta lidí nemá Rusko ráda.. Ale mě to tam táhne. Chtěla bych jen s batohem přejít celou Sibiř. Já, můj milý a můj pes. Zatím jsem se byla podívat k moři do Polska a strávila nějaký čas v Litvě u příbuzných. Chodila jsem jen s kamarádkou po ledovcích v Alpách... Myslím, že to je ta cesta. Malé krůčky. Tím se připravit na ten velký sen. Kdybych se dostala hned na začátku na Sibiř a přešla ji, asi by mi to neudělalo takovou radost, jako to se k tomu prokousat.

8 Ornella van Cor Ornella van Cor | Web | 16. srpna 2013 v 2:36 | Reagovat

Sluníčko, my měly vždycky hodně společného a to se týče i těch snů. Tvou první knihu bych si ráda přečetla, ty si vždycky trochu nadsazovala, určitě je originální :-) Také je to jeden z mých největších snů ale momentálně jsem tak nějak líná se k tomu dokopat. Jsem ráda, že jednou za čas napíšu na blog a toť konec mého fantazírování. Vím, jsem hrozná, ale to přijde, určitě. :-)

Líbání v dešti je neskutečná romantika! Stejně jako padání hvězdy, jednou, to jsem byla ještě mladší, jsem ležela s kamarádem na hřišti a koukali jsme na oblohu, on mi ukazoval všechna souhvězdí, když najednou padala hvězda. Přála jsem si, aby ta chvíle neskončila, ale bohužel... :-)

Asi si též udělám seznam svých snů a přání. Není nic lepšího než vidět ty pokroky, které člověk v životě udělá. :-) Též ti přeji, aby se ti v nejbližší době povedlo splnit si další ze tvých snů.

Mám tě ráda Houp :-* :-) Or

9 Lucy0077 (lucy0077blog.cz) - Fashion blog Lucy0077 (lucy0077blog.cz) - Fashion blog | Web | 16. srpna 2013 v 21:08 | Reagovat

to je opravdu krásný článek uplně jsem se usmívala a cítila hřejivý pocit souhlasíms  tebou někdy se raduji z maličkostí ale někdy mám období že chci prostě víc a víc věcí :( a neuvědomuju si ty maličkosti ;-)

10 Anet Anet | Web | 17. srpna 2013 v 18:52 | Reagovat

I malé,ale splněné sny dokáží člověka motivovat ke splnění si těch větších snů, člověk má hned lepší náladu, já se snažím radovat se i z maličkostí. Tento článek jsi napsala moc hezky, je plný optimismu a naděje :-)
Jinak odpověď na tvou otázku na mém blogu:  Malby jsou zapaspartovány i v reálu, jen mi foťák tu černou nevzal tak jak jsem chtěla a skener nemám, tak jsem malby odfotila každou zvláště a paspartu dodělala v pc :-)

11 Lofn Lofn | Web | 18. srpna 2013 v 14:21 | Reagovat

jsem moc ráda,že jsi zase zpátky :-)
wau -líbání v dešti,tak to musel být krásný romantický zážitek 8-)  8-)

12 Mary G Mary G | 18. srpna 2013 v 22:42 | Reagovat

Jsem nová na youtube scéně a začínám(nebo spíš pokouším) točit vlogy, tak jestli by jsi prosím obětovala pár minut, podívala se na moje video a okomentovala, byla bych vážně ráda. Potřebuji něčí názor abych se mohla zlepšovat :) Díky a promiň za reklamu odkaz-> http://www.youtube.com/watch?v=BugTZ_2Pu0Q
PS: Promiň za reklamu

13 Veri Veri | Web | 20. srpna 2013 v 13:51 | Reagovat

Moc pěkně napsaný článek. Tvé slohové práce se musí číst jedna báseň :-)

14 May-rinne May-rinne | E-mail | Web | 20. srpna 2013 v 14:39 | Reagovat

Úplně článek psaný ze srdce :)

15 es ef es ef | Web | 22. srpna 2013 v 14:20 | Reagovat

Člověk si má dávat nějaké menší sny, ze začátku, jenže chceme vždycky něco velkého.

16 †SeňoritaVampiresa† †SeňoritaVampiresa† | Web | 23. srpna 2013 v 16:32 | Reagovat

Polární zář bych také chtěla vidět ale není to nějak můj úplně velký sen. Padajicí hvězdu jsem také viděla ale nějak moc jsem to neprožívala. Raduju se z maličkostí, ale nesmí se to týkat přírody apod. protože to už jde mimo mě :D
S tou knihou jsme na tom stejně. Až na to že můj splněný sen je dávno už někde v koši, když maminka aktivně prokopávala celý pc aniž by to uměla a povedlo se jí smazat veškerý hardisk :/ jinak miluji svojí maminku *__*

17 Arvari Arvari | E-mail | Web | 24. srpna 2013 v 20:07 | Reagovat

Tohle je naprosto trefnej a pravdivej článek. Soustředit se i na malý sny a malý cíle je důležitý. :-) Ale na druhou stranu, vždycky je fajn se zároveň snažit i o splnění těch velkejch...

18 galaxy galaxy | Web | 26. srpna 2013 v 16:23 | Reagovat

Ten déšť, to muselo být opravdu krásné:) Je dobré mít sny a cíle, malé i vzdálené, reálné i zdánlivě nemožné. Člověk mát pak přece jen trochu víc energie, když ví, že něčeho chce dosáhnout a až se tak stane, bude šťastný. Ovšem můj sen pilotovat helikoptéru je dosti vzdálený, vzhledem k tomu, že se děsím koordinace rukou a nohou jen v autě:)

19 Kane Kane | Web | 20. října 2013 v 20:39 | Reagovat

Mým snem je tedy také ta kniha. :) V desíti jsem napsala svou první. Děkuju za zkrat počítače, který mě ušetřil toho studu. Obzvláště, když si vzpomenu, že to bylo jak přes kopírák. Ve dvanáti jsem se do toho pustila znovu. Knihu mám 5x vytisklou, kopie jsou všude možne po rodině a já mám sto chutí se toho všeho zbavit. Je to hrozná kravina, sice má pár zajímavých částí, ale zbytek je hrůza. Takže tímto chci jen říct, že tě naprosto chápu. Ale jde o to, že jsme si to zkusily. Pak už je to jen lepší a lepší. :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama