My love of books

Recence - Malé sladké lži

12. ledna 2012 v 15:22 | Houp
Knížku jsem četla nedávno, tak snad si na všechno vzpomenu.





Autor: Lauren Conrad
Vydalo: CooBoo
Počet stran: 272
Díl: 2




Anotace:
Jane Robertsová byla dlouho docela obyčejná holka od vedle. Dokud se nepřestěhovala společně se svou nejlepší kamarádkou do L . A. a obě se nestaly hvězdami reality show. Teď jsou v tom naprosto nejžhavějším centru Hollywoodu.
Nakupování, večírky, nový byt, sexy kluci, všechno je náhle k dispozici. Jane se ale brzy přesvědčí, že sláva nemusí být tak sladká, jak se na první pohled zdálo… Když na veřejnost uniknou její pikantní fotky, odstartuje to ohromný bulvární skandál. Jane požádá o pomoc svou kolegyni z reality show, Madison Parkerovou, ale je to vážně správná volba? Tahle její nová "přítelkyně" není žádné nevinné lilium a intriky jsou její denní chleba…
Lauren Conrad, hollywoodská hvězda a módní návrhářka, poodkrývá další část světa celebrit, kde lži jsou tak sladké.


Příběh se odehrává ve městě L. A. Nápad je to dobrý, a i když by čtení pro mě bylo lepší, když bych si přečetla první díl, tak takhle to bylo také dobré. Knížka je oddechová, taková o popularitě, paparazzi a lžích. Hlavně o těch. Je to příběh, kdy nevíte kdo je a kdo není Váš přítel.
Knížka se určitě bude líbit těm kteří mají rádi Gossip Girl a nebo třeba Malé roztomilé lhářky.

Příběh se točí hlavně kolem Jane i když je knížka psaná z pohledu vypraveče. To se mi líbilo. Díky tomuto pohledu jsem mohla nahlédnout skoro všem do jejich mysli, a to se tady náramně hodilo.
Jane je taková ta dívka se kterou se podle knížky můžou všichni stotožnit. Také proto se stala hlavní hrdinkou reality show "L. A. Candy". Tato show může vlastně za všechno, co se děje. Jen díky tomu jsou všichni šťastní, nešťastní, zamilovaní a pohádaní. Ten kdo chce výš jde zkrátka přes mrtvoly.

Nejvíce sympatická mi byla Scarlet, i když nějaké její reakce byly až příliš přehnané. Zvláště, když Jesseho urážela, že je to děvkař. Přitom sama Scar nikdy neměla dlouhodobý vztah a s kluky jen spala. No není to to stejné? Přesto mě její příběh zaujal asi nejvíce. Hlavně díky Liamovi, ten kluk byl prostě k sežrání. I díky němu se Scar začala chovat líp. Ale kdo by ododal klukovi jako je Liam?

Záporáci?
Ti musí být skoro všude. Tady je asi největší záporák Madison i když bych také mohla říct, že si každý ubližoval nejvíc sám sobě svých chování. Přesto Madison vyhrává korunu zloby. Je to taková ta nádherná holka, která chce být slavná a není nic snadnějšího než jít přes mrtvoly. Nebojí se podvádět, vydírat a zkazit vztah dvou lidích. Nic se jí nepříčí. Přesto v téhle holce je také nějaké to dobro. Zvláště v jednom momentě se silně projeví, ale pak zase zhasne.
Podle mě je to jen dívka, která nikdy neměla nic a tak si to hodlá teď vydobít.
No a pak je tady Jesse. Typický děvkař a rozmazlený týpek. Točí se jen kolem drog a alkoholu a holek. Až když potká Jane, tak se začne chovat jinak, jenže jen na krátkou dobu. Prostě jsou lidi, kteří se nemění.


Můj názor v kostce:

Jak už jsem říkala, knížka je oddechová a příjemná. Mohla bych vytknout, že byla dlouho nenapínavá a když se pak objevila scéna, která se mohla vyhrotit, bylo to až příliš přehnané. To se mi tedy upřímně nelíbilo. Ale jak říkám, knížka je krásná. Hlavně mě oslovil ten luxus, večírky a hlavně ty luxusní šaty a botičky. Byla bych v ráji. Až na ty paparazzi.
Doporučuji těm, kteří už mají pokrk upírů, čarodějnic a veškeré fantasy, také těm, kteří rádi čtou a luxusu a o tom, jak se žije celebritám, ale také těm, kteří si rádi občas přečtou něco k oddechnutí.

Doufám, že si knížku přečtete, protože stojí za to!

3 / 5

Proč jen tři? Protože i když se mi knížka líbila není to úplně moje krevní skupina.

Názor na obálku:
Obálka se mi tady hodně líbila. Taky jeden z důvodů, proč jsem si jí vybrala a soutěžila jsem o ní. Musím číct, že ty srdíčka, předpokládám, že to jsou marshmallowy, tak jsou prostě k nakousnutí. Nejradši bych je hned snědla. Také se mi líbí, že krásně navazuje na první díl, takže protentokrát dávám:

4 / 5



Tímto bych chtěla poděkovat nakladatelství CooBoo za poskytnutí recenzního výtisku, který jsem u nich vyhrála. Děkuji moc, bylo to krásné čtení.





Recenze - Čísla 2: Chaos

3. ledna 2012 v 17:46 | Houp

Autor: Rachel Wardová

Vydal: Egmont
Počet stran: 368

Anotace: (bux.cz)
Adam je šestnáctiletý kluk, který se vzhledem neliší od svých vrstevníků. Přesto je naprosto výjimečný. Stejně jako jeho matka i on vidí čísla. Když se někomu podívá do očí, vidí je. Zpočátku nevěděl, co znamenají. V den smrti své matky pochopil, že jsou to data úmrtí. Vede si poznámky ve svém bloku, kam zapisuje informace o lidech, s nimiž se setká, a jejich čísla. Na stránkách se neustále opakuje číslo 112027. Je jasné, že ten den se stane v Londýně katastrofa velkého rozsahu, při níž zemřou tisíce lidí. Osudné datum se neodvratně blíží a Adam se trápí čím dál víc. Neví, co má dělat. Neví, jak varovat lidi, aby Londýn opustili a zachránili si životy. Neodvažuje se o tom nikomu říct, bojí se, že by mu nikdo nevěřil. Ale není sám, kdo o katastrofě ví nebo ji alespoň tuší. Jeho spolužačku Sáru pronásleduje několik měsíců děsivý sen. Vidí Londýn v plamenech, bortící se budovy, mrtvé a zraněné v sutinách. Sára utíká z domova a Adam ji hledá, až ji konečně objeví v jednom squatu. Společně přemýšlejí, jak katastrofě zabránit a jestli je to vůbec možné. Podaří se jim najít způsob, jak lidi varovat? Pokusí se o to? A bude jejich úsilí vůbec k něčemu?



Příběh se točí kolem Adama, který jako jeho máma vidí čísla - neboli úmrtí lidí. Adam to má ještě ozvláštněné tím, že cítí, jak dotyčný člověk zemře. A musím říct, že já bych v jeho kůži být nechtěla.
Líbilo se mi jisté napojení na první díl. I když to byl zcela jiný příběh, jedna postava tam zůstávala stále stejná. A to babka. Neboli pro upřesnění babka Pavouka, což byl otec Adama. Tam je tedy pochopitelné, že babka se snaží Adama chránit, je toto jediný co jí po Trevorovi (Pavoukovi) zbylo. Její vlastnosti se ani za mák nezměnily a to je dobře.
Adam je stejně jako jeho otec (viz. první díl) bouřlivý, nebojácný a vznětlivý. Byl problémový, i když nechtěl. Pokaždé se k problému tak nějak náhodou připletl. Nejvíce se mi na něm nelíbilo to, jak byl vzteklý na babku. Je jasné, že jí má rád, ale jeho chování by mu podle mě neměla trpět. Na druhou stranu, co má dělat, není jeho máma a geny jsou geny.

Zápletku tentokráte vytvoří Sára, mladá dívka, která je nucena utéct z domu. Sáru ale každou noc ze spánku probouzí děsivá noční můra, kde se právě ocitá Adam, jen s netvořenou hlavou. Jenže, co není teď, může se stát později.
Pokaždé, když pohlédne na Adama, objeví se jí hrůza v očích, přesto lásce se nedá poručit. Už při prvním shledání je jasné, že tohle nebude jen bláznivé popleten smyslů.
Upozornění tato část obsahuje spoilery
Radost mi udělalo to, že i do zdárného konce světa vtěsnala autorka do příběhu malé miminko, Miu. Dceru Sáry. Její otec Sáru znásilňoval. Což není moc dobré, a někdo si pomyslí, že to patří do jiného žánru, ale podle mě si Rachel Wardová vždy vybírá postavy, které jsou problémové nebo to nemají v životě lehké. A dá se říct, že díky Mie vše dopadne jinak, protože mateřská láska je nehynoucí a láska Adama k Sáře je velice silná. Adam je odhodlán vše změnit!


Můj názor v kostce:
Knížka byla docela dobré, ale musím se přiznat, že mi trvalo docela dlouho, než jsem jí dočetla. Ale ke konci knihy jsem se natolik začetla, že zbytek příběhu jsem měla přečtený jedním dechem.
Ten kdo četl první díl, je si vědom velkého množství sprostých slov. Je to místy až přehnané a není to hezké na oči. I když připouštím, že je tam mnoho slov, které se bez toho prostě neobejdou.
Pokud máte rádi knížky ve stylu dobrodružství o nějaké tragédii se špetkou nelehké lásky a malým uzlíčkem k tomu, prosím račte!
Knížce dávám
4 / 5
Můj názor na obálku:
Obálka je krapet obyčejná, přesto má něco do sebe. Už předem Vám z ní musí být jasné, že tohle nebude červená knihovna, nebo příběh o upírech. Přesto se mi líbí, že společně s prvním dílem tvoří nezaměnitelný soubor, nebo jestli chcete pár, výjimečných obálek, protože jsem ještě neviděla žádnou v takovém to stylu.
3 / 5

Postřehy ze čtení - Čísla 2 Chaos

20. prosince 2011 v 10:16 | Houp
Včera jsem si půjčila v knihovně druhý díl knížky čísla, která na tu první nijak výrazně nenavazuje. Jde vlastně o úplně nový příběh, jen jisté postavy jsou stejné. Začala jsem číst a musím pocit, že hned se vydraly na povrch nějaké pocity.

Za 1. Děsně mě rozčiluje jak je Adam výbušný a i když jsem teprve asi na 50 stránce, tak se stačil už pohádat s babkou, alespoň třikrát nebo čtyřikrát. Je to přitom zajmavá postava, ale tahle jeho vlastnost a neustále hádka a vyhrocené situace mi vůbec nesedí.

Ale přitom (za 2.) se mi moc líbí, jak je vidět, že Adam je dítě Jem a Terryho/neboli Pavouka. Oba měli podobnou vlastnost, takže se mi zase líbí, že je to vidět. Málo kdo dá takhle jasně najevo genetiku.

Za 3. jsou tady ta stálá nespisovná a vulgární slova. Řekl by snad někdo, že babka je namyšlená sobecká kráva? Nevím, jak teda ne a upřímně mi vadí o tom i číst! Ale je fakt, že jsem si na to zvykla už z první knihy a přece jenom se první kniha ukázala docela nakonec dobře!


(Ps: Omlouvám se za případné chyby nebo tak, ale dneska jsem měla mít volný den, jelikož naše třída odjela na nákupy. Měla jsem v plánu balit dárky a doplétat náramky, no a místo toho se celý den ochomítám kolem záchodové mísy a povím vám, že je mi víc než mizerně! To teda budou letos nádherný Vánoce!

Oksa putuje

19. prosince 2011 v 16:08 | Houp
Dnes jsem se dozvěděla, že ke mě domů by měla poputovat další knížka a to první díl Oksy Pollockové. :)
Nečetl někdo tuto knihu, aby jste mi řekli, jak moc je dobrá a jak špatná?
Jinak bych chtěla poděkovat servru vaseliteratura.cz za výhru, udělala mi radost.

To jako vážně. Hned jak jsem přečetla své jméno skákala jsem tři metry vysoko a nevhodně se chichotala, spíše vřeštěla.



A pro vaši informaci jsem si dnes v knihovně pučila Čarodějnice z HexHall a také Čísla 2 Chaos.
Na obě se moc těším, ještě štěstí, že chodím do tý knihovny, jinak bych se asi zbláznila.
Nevěřili by jste v jakém jsem rauši, když jsem v knihovně. No to ale zažívá, každý kdo miluje knihy stejně nebo ještě víc než já. :) Doufám, že je vás hodně, protože věřte, že čtení je skvělé.

Proroctví sester - recenze

17. prosince 2011 v 15:03 | Houp

Autor: Michelle Zinková
Nakladatelství: Knižní klub
Vyšlo: Leden 2011
Stránky: 368

Anotace:
První díl "gotické" fantasy série situované do Ameriky konce 19. století.
Dvojčata Lia a Alice právě osiřela.
Lia objeví na zápěstí tajemné znamení a začíná si všímat podivného krutého chování své sestry.
Objeví knihu s jedinou stránkou, ve které si přečte temné proroctví,
které varuje před příchodem Ďábla na svět.
Lia se domnívá, že ona je Strážkyní,
která tomu má zabránit, a její zlá sestra Branou, jíž má Zlo vstoupit.
Ale je to skutečně tak jednoduché?








V příběhu hraje hlavní roli proroctví. A to ne ledajaké. Jde o to, že díky němu se rozdělí dvě sestry. Je jen na nich na kterou stranu se přidají. Zdali na stranu dobra nebo zla.



Hlavní roly zde zastávají dvě sestry. Lia a Alice. Kniha je psaná z Liina pohledu a rozhodně jsou to zajmavé postřehy, hlavně díky období do kterého byl celý děj uveden.
Příběh začíná pohřebem jejich otce, protože v tu dobu se začne poprvé proroctví ukazovat a to v podobě podivného znamení na Liině ruce.


Na panství také žije teta Virginie, která kdysi hrála také svou roli v proroctví, a to jako Strážkyně.
Dále je tam James, Edmund ale hlavně z mužškých postva Henry. Mladší bratr, který ač je od dětství připoután ke kolečkovému křeslu, dokáže být stále veselí a hlavně stattečný. Musím se přiznat, že jsem kvůli němu na konci knihy plakala, ale proč, to se dozvíte pokud si knihu přečtete.

Z ženských postav je tady ještě Sonia a Luisa. Dvě dívky, které se nikdy neviděly a přesto mají víc než dost společného. Nakonec to ony hrají tu nejduležitější roly v celém proroctví. To díky nim to může všechno...

Jaký ve mne kniha zanechala pocity?
Smíšené! A to hodně!
Chvílemi jsem se do čtení musela nutit, je tam několik okamžiků, kdy mě to nebavilo. A to hlavně kvůli nějakým popisům. Spisovatelka se mnohdy až příliš soustředila na přesné detaily a to mě velice vyvádělo z celého děje. Já vím, popisy jsou důležité, ale někdy je jich až na škodu.
Jenže...
Když jsem pokaždé překousala tuto podobnou část, dočetla jsem něco, co mi vyrazilo dech. Opravdu!

Je tam mnoho momentů, které mě převapily a to je dobře. Čtenář má být stále něčím udivován.
A nakonec?
Knihu jsem dočetla s promáčeným kapesníkem. Vážně jsem si nemohla pomoci. Ten konec... to si prostě musíte přečíst.

Hodnocení?
Malinko posmíchám, je před Vánoci, takže zkráceně.
Myslím, že pokud si knihu přečtete nebudete zklamáni. Tedy podle mě. Knihou se musíte prolouskat, ale jsou momenty, kdy to stojí za to.
Dávám!

4 / 5


Přeji příjemné čtení...

 
 
 

Moje hodně skromná knihovnička

3. prosince 2011 v 16:34 | Houp


Účastním se jedné akce, kteoru řídí Abyss. Já jsem se zapojila z jednoho prostého důvodu!
Miluju čtení, ale knihy jsem si nikdy moc nekupovala, takže moje knihovnička jsou jaksi jenom sebrané knížky z mého dětství.
Teda, abych těm knížkám nekřivdila, mám je moc ráda. Přeci jenom jsem s nimi prožila své dětství a jsou to takové moje první knížky, tak spadají do kategorie srdcovky, ale přeci jenom to není žádné YA nebo Fantasy a tak.

Ano, přiznávám se, takhle se za svou knihovničku malinko stydím, a to je jeden z mnoha důvodů proč jsem se zapojila. Přesně za rok, totiž svou knihovničku opět vyfotím a zjistím, jak moc jsem ji rozvinula, a jelikož v poslední době jsem začala chodit do antikvariátu a také jsem začala knihy vyhrávat, znamená to, že by se mohla hodně rozvinout.

A prosím nesmějte se!


Nejnovější:
Nick a Norah (soutěž)
Proč kouzelník nečaruje (antikvariát)



Patří k mým čtecím začátkům:
Felix
Martinka
Rozpustilá opička
Ukradený obraz




Svou skromnou knihovničku jsem vyfotila dne 20. 11. 2011

Takže se za rok vrátím i se svou (snad) rozšířenou knihovnou! Držte palce!

Koláč s kapkou jedu - Recenze

26. listopadu 2011 v 15:11 | Houp
Autor: Alan Bradley
Vydalo: Euromedia group - Knižní Klub
Počet stran: 320
Série: Případ Flavie de Luce
Žánr: detektivka

Anotace:

Největší vášní jedenáctileté Flavie de Luce, dcery britského aristokrata, je chemie - a brzy bude mít příležitost uplatnit své poznatky (zvláště o jedech) při vyšetřování zločinu. Jednoho dne najdou de Luceovi přede dveřmi svého domu mrtvého ptáka s poštovní známkou v zobáku, což Flaviina otce filatelistu velmi rozruší. Nedlouho poté objeví dívenka na zahradě umírajícího muže. Z vraždy je obviněn Flaviin otec a Flavie začne vyšetřovat na vlastní pěst. Zdá se, že současný zločin nějak souvisí s dávnou děsivou smrtí jednoho z otcových učitelů… Malá, ale inteligentní a odvážná vypravěčka nás s nadhledem a často překvapivě pronikavou ironií zavede do prostředí anglického venkova 50. let minulého století. Koláč s kapkou jedu připomíná klasická díla anglické detektivní školy a ocení ho nepochybně každý milovník napínavých příběhů bez rozdílu věku.



Flavie de Luce
Začnu o ní. Je to vlastně vypravečka a společně s ní se dostanete do všelijakých situacích a svízelí. Víte, je dost možné, že nečtete detektivky, ale případ mladičké chemičky by jste si neměli nechat ujít. Mnohy nás zavede dosituací, kdy tuhne krev v žilách a mnohdy se také stane, že se musíte pousmát.
Flavie je mladá, talentovaná, rozhodně vykutálená a nemá problém říct, co si myslí. Je plná ironie a nadsázky a je plně rozhodnutá očistit jméno svého otce.
Myslím, že nemusím psát o tom, co se v knížce odehrává, jen malinko poodhlaím, že vše je důkladně promyšleno, nikdy nevíte, co se v danou chvíli stane a pak! vše do sebe nádherně zapadne, jako dokonale sestrojený stroj.

Je pravda, že pokud jste čtenář, který nerad u knížek přemýšlí, tak toto není knížka určená Vám! Nejdříve mě to rozčilovalo, když jsem hned u prvních stránek musela zapojovat své mozkové buňky, ale nakonec Vás to semele a do příběhu se krásně vžijete. Takže... pokud nemáte rádi přemýšlení od knížky opuste ale jinak! Hurá do čtení!

Ke knížka nemám moc veliké výhrady. Postavy byli živé, krásně popsané, vše do sebe dobře zapadalo, obálka knihy je také úžasná a všechno bylo tak nějak... dobré! Takže pokud máte dost všech upírů a nadpřirozena, tak se vrhněte na toto a myslím, že zklamaná rozhodně nebudete.



Těch je...

21. listopadu 2011 v 15:54 | Houp
Ano těch opravdu je...

Konečně nějaké téma týdne, které mě zajujalo a doufám, že se na něm vyřádim. :) Knížky jsou moje láska, takže těch nejoblíbenějších knižních postav je více než dost.

A ještě mimo TT. Včera jsem si něco uvědomila...

"Čtení je jako spánek. Také se při něm dostáváme do jiného světa, sami se svou fantazií, kde není nic nemožné."

(Nekopírovat!)


Jenom když zašátrám v paměti na dětství. Tam se objeví můj nejmilejší králíček Felix. Pamatuji si, že my jednou rodiče koupily krásnou knížku s příběhy Felixe. Byla to knížka o cestování, kdy on se ztratil a psal dopisy své lidské kamarádce. Já vím, že jsem si tu knížku ani moc nečetla, ale příběh jsem si sama vymýšlela podle obrázku.
Tu knížku mám až do dneška a vím, že o ni nikdy nechci přijít, protože svého Felixe mám moc ráda a myslím, že navždy zůstane mým dětským knižním hrdinou.
Dále v dětství je samozřejmě Martinka (mimichodem o kterém jsem zde na blogu už psala), a klasicští pohádkoví hrdinové, ale to snad nemusím rozebírat.


Teď v poslední době, kdy jsem se víc než vehementně zakousla do četby to bude trošičku těší. Je jich tady více než dost, takže je těžké si na všechny vzpomenout a vybrat z nich ty opravdu nejlepší. Jako taková první nejoblíbenější postava mě napadá Jesse a taky Susannah z nádherných knih z řady Mediátor. Jesse byl sexy, chytrý, sice mrtvý, ale romantický, rozvážný, rozhodný, pohodový, roztomilý a prostě vše co má dokonalý kluk mít. Teda až na to, že je mrtvý. K Susannah bych už měla výhrady, nebyla zase tak úžasná, ale já jí měla ráda. Byla rázná, svéhlavá a viděla mrtvé. Rozhodně Mediátor by bez ní nebylo to pravé počtení!


Jak tak přemýšlím dále napadá mě sexy padlý anděl ze Zavrženého - Patch. Myslím, že ti kteří knihu četli vědí o čem mluvím. Ale jelikož jsem zatím četla první díl nemohu soudit a rozebírat dál.
Zkráceně mohu vyjmenovat Calla ze Smečky, Afrodita, Darius, Stevie Rai ze Školy Noci a další.
Snažím se přijít na další a další, ale to bych tady mohla být donekonečna. Je jasné, že bych měla říct postavy z Harryho Pottera ale jelikož jsem knihy ještě nepřečetla říct to nemůžu. (ÁÁÁááá nekamenujte mně, já za to nemůžu, že jsem je ještě nepřečetla. Hold mám problém číst knihy, které jsem již viděla jako film, i když věřím, že ve zracích fanoušků HP vypadám jako monstrum. Omlouvám se, určitě si knížky jednoho dne přečtu.)
A také jsem si zamilovala včera Flavii de Luce z knížky Koláč s kapkou jedu, kterou jsem dočetla včera a myslím, že se můžete těšit na recenzi. Knížka je skvělá a Flavie je dábelsky prohnaná a chytrá, že přijde na kloub vraždě!
Myslím, že bych tady mohla být hodně dlouho. To bych mohla vyjmenovat všechny postavy, kterém jsem si kdy zamilovala, všechny sexy kluky ze všechn knížek, do kterým jsem se po uši zbláznila a tak dále... Ale jelikož vím, že dlouhé články nudí tak už to dál rozebírat nebudu.
Věřím, že do své smrti přečtu ještě hodně knížek a myslím, že se ještě hodně oblíbených postav najdu, takže ZDAR A SÍLU ČETBĚ!


Čísla na útěku

5. listopadu 2011 v 14:47 | Houp
Tak dnes jsem dočetla tuto knížku. Přiznávám, že mi to trvalo dlouho, hlavně protože jsem neměla moc času a abych pravdu řekla občas se mi do knížky nechtělo.

Název: Čísla na útěku
Napsala: Rachel Wardová

Anotace: Jem už od malička vidí v očích lidí čísla. Co ta čísla vlastně znamenají, pochopí v den matčiny smrti - jsou to data, dny, kdy lidé, kterým se dívá do očí, zemřou.
Život je pro Jem těžký, dokud nepotká kluka, kterému říkají Pavouk. Svět je náhle mnohem krásnější.
Ale cestou do Londýna Jem pozná, že se blíží veliké neštěstí, které navždy otřese jejich životy…
Od chvíle, kdy zemřela její matka, Jem věděla o číslech. Věděla o nich už mnohem dřív, vlastně odmalička. Když se podívala někomu do očí, registrovala v nich číslo. Ale jeho význam zjistila v den, kdy její matka zemřela na předávkování drogami. Číslo znamenalo datum úmrtí.
Jem prožívala těžké dětství. Stěhovala se od jedné pěstounky k druhé a všude si připadala jako cizinec. Nejraději se toulala sama a tak tomu bylo i v okamžiku, kdy potkává kluka, jemuž přezdívají Pavouk. Náhodné setkání jí změní život. Nachází někoho opravdu blízkého a svět se rázem stává snesitelnější. Společně se potulují kolem jednoho z londýnských kanálů, klábosí o všem možném a pomalu se sbližují. Na jednom z výletů do města se stanou svědky tragického neštěstí, které Jem předem předpoví. Oni sami katastrofě uniknou, ale ta je jen začátkem událostí, které navždy otřesou jejich životy.

O knížce jsem se dočetla na jednom blogspotu a podle anotace jsme se na ní děsně těšila. Utíkala jsme do knihovny a pučila jsme si jí. Začala jsem číst a ze začátku jsem se v ní moc nevyznala. To ovšem nebylo nic hrozného, ale upřímně z knížky jsem byla po pár stránkách zklamaná. Čekala jsem od ní něco úplně jiného a děsně mě rozčilovala nespisovná slova - votravovat a tak a neustálá sprostá slova.

Jenže jsem to překonala. Přes ten prvotní menší odpor jsem se dostala do další fáze knížky. Musím pochválit autorku, že dokázala vše napínavě popsat. Několikrát jsem se vcítila do hlavní hrdinky Jem a z toho jsme nebyla ani za mák zklamaná. Jen je pravda, že jsem si nemohla zvyknout na to, že její přítel Pavouk je černoch. Ne že bych proti nim něco měla, ale nějak mi to na něho nesedělo. To ale jen moje bujná fantazie.


Nejvíce se mi ale líbili vedlejší role, pokud můžu jmenovat Val, Britney nebo třeba Simona.Ti mě přišli opravdu symtatičtí a velice zajímavý. Také se mi líbilo, že se snažily Jem pochopit.
Příběh je opravdu originální, protože kdo kdy vymyslel příběh o dívce, která vidí čísla úmrtí? Je napínavý a plný zvratů. Nikdy jsem přesně nevěděla, co se stane a vždy mě to ještě více pomotalo. V dobrém slova smyslu. Také se mi líbila obálka, tu jsem si pochvalovala.

Nejvíc mě, ale dostal konec. Ten jsem dočetla dnes a neubránila jsem se slzám. Tak úžasný, dojemný a přitom strašný konec. Nebudu vám nic prozrazovat, jen řeknu, že jsem ještě pět minut seděla na posteli, svírala jsem knížku a stále nad tím přemýšlela. Hlavně ta poslední stránka mě hodně zarazila... Zase umění autorky, že lehce navázala na svou druhou knížku, která bude jako volné pokračování.

Hodnocení v kostce: Knížka má skvělý nápad a děj, ale zpracování mi malinko drhlo. Trochu styl psaní, ale zase ja pravda, že mě přesunul do místa dění a nedokážu si představit, že by to bylo napsané jinak. Líbili se mi jak hlavní tak i vedlejší postavy a musím pochválit konec. Budu se těšit na druhý díl, který volně navazuje a také jsem slyšela, že by se mělo plánovat filmové zpracování, ale o tom nevím žádné další podrobnosti.


Knížku určitě doporučuji, ale zase to není ta nejsvětobornější knížka na světě.

(Obrázky - weheartit.com)

Přátelství z nebes

5. září 2011 v 13:08 | Kerol
Opět přináším doporučení na knížku.
Protentokrát mám něco z pera českého autora.
Je fakt, že od českých spisovatleů moc nečtu, ale tohle bylo vážně moc pěkné.

V knihovně jsme uviděla docela pěknou knížku s pěkným obalem a nevím jak vy ale já si většinou vybírám podle obalů a až pak podle toho co je vevnitř. =D

Jmenuje se to "Přátelství z nebes" od Lucie Hrochová.
Byla jsme úplně udivena, když jsme zjistila, že jí bylo puhých třináct let, když toto napsala. A kolem svých patnácti let si splněna sen, který sní spoustu lidí, dokonce i já. Vydala svou první knihu. Moc jí to přeju ale děsně závidím. Je hold dobrá.

Popis: Příběh je o dvouch kamarádkách, Isabele a Catherině, které mají vážně dokonalé přátelství, jenže dokonalost naruší nová holka jménem Samantha a stane se něco co nikdo nechtěl. Isabela musí bojovat aby zachránila svou kamarádku a, že to ani jedna nebude mít lehké. Hlavně když je Samantha Spojenec Negativity.

Můj názor: Musím říct, že na to, že to psala mladá holka je to úctyhodné. Má to vše skvěle vymyšleno a využívá nejrůznější slovní spojení a příběh je pak vážně moc pěkný. Příběh je psán chvíli z Isabeliného pohledu a chvíli z Cathrininýho. Chvilkama jsem se ztrácela, která je která ale to je moje chyba protože to čtu večer kdy už se moc nesoustředím.

Počet stran: cca 240

Nakladatelství: Akcent


Poslední slova: Myslím si, že kniha stojí za přečtení a navíc by jsme měly rozšiřovat české knihy a podporovat je. Také bych chtěla popřát slečně Lucii aby se jí dařilo a aby jí stále bavilo to co dělá a slyšela jsem, že by se časem mohla objevit další její kniha takže se docela těším.
Pro všechny, kteří mají stejný sen jako já - vydat vlastní knihu. Tady vydíte, že to jde když se chce a když máte ještě talent tak se to podaří, ale to u mě asi nehrozí.

Hrdinkou snadno a rychle

5. srpna 2011 v 9:53 | Kerol

Hrdinkou snadno a rychle

Od této knížky můžete očekávat pohodové čtení, které se hodí na prázdiny. Sice to není prázdninový příběh, přesto se podle mě hodí na prázdniny.
Knížka u které se zasmějete, pobavíte ale samozřejmě bez trošky napětí se knížka neobedej, hlavně když je o tom jak mladá dívka Samantha zachrání život prezidentovi Spojených států Amerických.

Napsala Meg Cabotová
Počet stránek 250
Nakladatelství Knižní Klub
Hlavní postavy: Samantha Madisonová, David, Lucy Madisonová, Jack

Moje hodnocení - Tato knížka mi ode mě dostala ve škole jedničku. Je vážně naprosto dokonalé. Není to žádné fantasy, ale ani román. Je to směsice dobrudružství, mladé lásky a statečnosti. Mladá dívka zachrání prezidenta před kulkou s najednou je z ní celebrita, která je stále sledována. Jenže co se všechno stane, hlavně když pozná krásného Davida, i když Sam miluje přítele své sestry Lucy, která je tak dokonalá.
Nechci vám toho moc prozradit, ale rozhodně stojí za přečtení.


Martinka

2. července 2011 v 13:46 | Kerol
Nedávno jsme si vzpomněla u své kamarádky na své první knížky a vzpomněla jsem si na Martinku. Myslím, že každá malá holčička by jí měla znát, protože když já jsem byla malá byla hodně populární. Přece jenom krásné ilustrace Marcela Marliera a krásné příběhy Gilberta Delahaye, musely uchvátit nejednu malou holčičku.

Mě určitě oslnila, protože si pamatuji jak my maminka tyto knížky půjčovala a kupovala, ale já je málokdy četla. Většinou jsem si podle těch nádherných obrázků vymýšlela vlastní příběhy. Milovala jsem Martinku a moc ráda, bych jednou četla její příběhy svým dětem.
Martinka , která měla dokonalé dětsví, přesto nikdy nebyla chamtivá, rozmazlená, zlá, sobecká atd...
Byla to úžasná kamarádka a nejen moje. Vzpomínám na ni ráda... Doufám, že i tak ti kteří ji jako malé holčičky nebo i chlapečky měly rády.














Malý doušek literaturi

22. června 2011 v 16:45 | Kerol
Tak jsem tady zase s ukázkou knih. Vím některé z Vás knihy moc neberou, ale pro spoustu lidí, jako i pro mě je to láska a láska se musí udržovat. A tak přináším pár tipů na knihy a třeba nějakou ukázku knížky, kterou toužím si přečíst.

Pro dnešek jsem si vybrala následující:

1. (doporučuji já) Zavržený

Kniha kterou jsem přečetla za tři dny a která mě od sebe nechtěla pustit. Stále mě něčím překvapovala ale zároveň i děsila a proto si myslím, že tohle dílko stojí za to si jej přečíst.

Autorka - Becca Fitzpatricková
Stránky - cca 360
Nakladatelství - Egmont

Ve zkratce vypráví o Noře a o Patchovi, který se jí připlete do života, který se změní v docela krušnou zápletku. Někdo po ní jde a stále jí pronásleduej. Mohl by to být Patch, jehož oči a celý on je tak tajemný? Ne tomu Nora nemůže uvěřit, a podezření hází na Eliota, ale jak to tak bývá v knížkách, nakonec vše dopadne jinak a můžu vám říct, že u téhle jsem byla dost překvapena. Takže co jiného říct než - Stojí za přečtení!

Plus je ještě druhý díl, nebo spíše volné pokračování s názvem Crescendo.





2. (Chci si přečíst) Smečka

Už jste možná také slyšeli o této knížce. Docela ráda bych si jí přečetla, ale možná trochu na té popularitě jí snižuje to, že o ní lidé hodně rozhlašují, že je to dost podobné Stmívání. No nevím, docela ráda bych se o tom ujistila sama, ale jestli to bude tak jak se říkám, tak tu knížku podpálím.

Autor - Andrea R. Cremerová
Stránky - 400
Nakladatelství - Knižní klub

Co jsem si četla, tak to má být o neobyčejné americké dívce, která se mění ve vlčici a bla bla bla. Ale tak nejsem typ, co knížky odsucuje dokud si je nečte, takže až si jí přečtu uvidím :D Jinak to má být třídílná romantická fantazi a toto je první díl!



To je pro dnešek ode mě vše, nebo možná ejště uvidím, ale určitě sem těch knížek nechci dávat najednou víc, protože to pak lidi nečtou, i když to možná nečtete tak ani tak :) Jinak pokud máte pro mě dobrý typ na čtení nebojte se mi ho napsat ;]

Naprosto uchvácena!

12. února 2011 v 13:20 | Kerol
Pro mnohé z Vás asi tato knížka nebude novinkou, ale jelikož v naší knihovně tahle knížka byla dost "použitá" nějak se mi do ní nechtělo! Ale moje kamarádka mi jí pučila a něco vám řeknu, takhle dobře mě knížka už dlouho neuchvátila.

Byla napínavá, romantická, vtipná (dokonce jsem se i zasmála) a skoro jsem se od ní nemohla odtrhnout!

A o jaké, že knížce mluvím?

No přece o Mediárotovi od Meg Cabotové!
Zatím jsem tedy četla první knížku (Krajina plná stínů), a teď nevím jistě ale má jich být snad 7 takže mám co číst

Samozřejmě Vám jí doporučuji, má jenom 180 stránek a zaručuji zábavu a napětí!

Ale nechci Vám prozrazovat o čem to je, ale jedno Vám řeknu, je tam jeden sexy duch a jedna mrtvá roztleskávačka, která chce zabýt svého bývalého a pokud možno i celou školu!


Pokud někdo knížku četl, nebo i ty jiné tak prosím napiště do komentářů svoje pocity a ten kdo jí nečetl tak jestli si jí přečte :D
 
 

Reklama